Územní plán města Brna (ÚPmB) je základní plánovací dokument druhého největšího českého města. Současný plán byl vydán jako opatření obecné povahy č. 1/2025 a je účinný od 31. ledna 2025. Nahradil plán z roku 1994, podle kterého se Brno řídilo přes třicet let.
Se změnou plánu se změnilo i názvosloví. Staré funkční typy SJ, SO, BO, BC nebo BP dnes neplatí. Nový plán pracuje s typy ploch jako BU, BI, SU nebo OV a k nim přidává dvě věci, které starý plán neměl: strukturu zástavby a výškovou hladinu.
Tohle je nejdůležitější věc celého článku a většina zdrojů ji uvádí špatně. Vydaný ÚPmB nestanovuje index podlažní plochy (IPP) ani koeficient zastavěnosti. Nejde o výjimku pro některé plochy. Ta čísla v plánu prostě nejsou.
Ověřili jsme to fulltextovým prohledáním všech čtyř dokumentů výroku:
| Dokument | Rozsah | koeficient zastavěnosti | index podlažních ploch / IPP |
|---|---|---|---|
| Závazná textová část | 108 stran | 0× | 0× |
| Příloha č. 1 – Karty lokalit | 350 stran | 1× | 0× |
| Příloha č. 2 – Karty zón | 126 stran | 0× | 0× |
| Příloha č. 3 – Plochy změn | 30 stran | 0× | 0× |
Ten jediný výskyt je adresný. Karta lokality Tr-2 Nová čtvrť Trnitá žádá zajistit koeficient zastavěnosti 30 % v ploše OV.s.V4 na rohu ulic Uhelná a Opuštěná. Plán tedy koeficient stanovit umí a mimo ten jediný případ ho nestanoví.
Co plán závazně stanovuje: typ plochy, strukturu zástavby, výškovou hladinu (kapitola 6.4.2) a minimální zastoupení zeleně. Kapitola 13 navíc říká, že plán nevymezuje žádné plochy, kde by rozhodování bylo podmíněno regulačním plánem. Podrobnější čísla tedy nepřijdou ani odtud.
Typ plochy určuje, co se tam smí stavět. Podíl na pozemcích města jsme změřili na 49 992 brněnských parcelách v naší databázi (stav 7. 9. 2026). Minimální zeleň je z výroku plánu a počítá se z disponibilních pozemků.
| Kód | Název | Co se tam staví | Podíl pozemků | Min. zeleň |
|---|---|---|---|---|
| BU | Bydlení všeobecné | Bytové domy, vícepodlažní obytná zástavba, obchody a služby v parteru. | 30,7 % | 30 % |
| BI | Bydlení individuální | Rodinné a řadové domy, vily se zahradami. Bytové domy nepřípustné. | 19,6 % | 40 % |
| RX | Rekreace specifická | Zahrádkářské a rekreační plochy. Zástavba silně omezená. | 13,6 % | 80 % |
| SU | Smíšené obytné všeobecné | Prolínání bydlení s vybaveností a nerušícími službami. Typické pro centrum. | 12,4 % | 30 % |
| VL | Výroba lehká | Lehká výroba, sklady, servis. Bydlení nepřípustné. | 5,9 % | plán nestanoví |
| OV | Občanské vybavení veřejné | Školy, zdravotnictví, kultura, sociální péče. | 5,4 % | plán nestanoví |
| OK | Občanské vybavení komerční | Obchodní a administrativní stavby, ubytování. | 4,4 % | 20 % |
| OS | Občanské vybavení – sport | Sportoviště, haly, hřiště a zázemí sportu. | 2,5 % | plán nestanoví |
Zbytek města tvoří plochy dopravy, technické infrastruktury, zeleně, lesa, zemědělství a vodní plochy. U ploch BU a SU platí, že z těch 30 % zeleně musí nejméně třetina být na rostlém terénu.
Struktura říká, jak budovy stojí vůči veřejnému prostranství. Kapitola 6.4.1 ji popisuje jen slovně, přes uliční a stavební čáru. Žádné procento tam není.
| Kód | Struktura | Typicky |
|---|---|---|
| K | kompaktní | Bloková zástavba se stavbami na uliční čáře. Centrum, Veveří, Královo Pole. |
| V | volná | Domy odsazené od ulice, sídliště, volně stojící bytové domy. |
| R | rezidenční nízkopodlažní | Rodinné domy a vilové čtvrti. |
| A | areálová | Uzavřené areály – výroba, nemocnice, školní kampusy. |
| O | stavebně omezená | Plochy, kde je zástavba možná jen výjimečně. |
| X | bez zástavby | Plochy bez stavebního využití. |
Výška je jediný číselný regulativ, který plán u zástavby závazně stanovuje. Hladina je číslo 1 až 7 a znamená rozpětí v metrech, ne počet pater. To je nejčastější záměna: hladina 2 není dvě podlaží.
| Hladina | Regulovaná výška | Nejvýše podlaží (odvozeno) |
|---|---|---|
| 1 | 3–7 m | 2 |
| 2 | 3–10 m | 3 |
| 3 | 6–16 m | 5 |
| 4 | 9–22 m | 6 |
| 5 | 12–28 m | 8 |
| 6 | 12–28 m, dominanty do 40 m | 8 |
| 7 | výšková zástavba bez omezení | nelze stanovit |
Regulovaná výška se měří k římse nebo atice. Kapitola 6.4.2 nad ni pouští buď sklonitou střechu, nebo jedno ustoupené podlaží do 3,5 m. To ustoupené patro má menší půdorys, takže do podlažní plochy přispívá jen zčásti.
Když plán nedává index, musí se maximální podlažní plocha složit ze tří čísel. Dvě z nich plán dává, třetí se musí změřit.
Zastavěnost – podíl půdorysu budov; plán ji nestanovuje, měří se z okolí
Počet podlaží – z výškové hladiny podle tabulky výše
Zastavěnost devcheck počítá jako podíl půdorysů budov na součtu výměr stavebních parcel v okruhu 100 metrů. Vlastní měření má 28 870 z 49 992 brněnských parcel, tedy 57,7 %. Kde měření není, dosadí se medián skutečné zastavěnosti pro danou kombinaci struktury a výškové hladiny, změřený na 29 361 parcelách.
Příklad: parcela 800 m² v ploše BU, struktura kompaktní (K), výšková hladina 4. Z hladiny plyne nejvýše 6 podlaží, změřená typická zastavěnost kompaktní struktury na hladině 4 je 0,48 (medián z 2 928 parcel).
(Stěny, schodiště, výtahové šachty a technické prostory tvoří přibližně 20 % HPP)
Zatímco Praha používá pro výpočet povinných parkovacích míst PSP (Pražské stavební předpisy), Brno se řídí OTP – Obecnými technickými požadavky na výstavbu v Jihomoravském kraji (případně přímo vyhláškou o OTP města Brna). Princip výpočtu je podobný, ale metodika a hodnoty koeficientů se liší.
Brno rozděluje své území do parkovacích oblastí, jimž je přiřazen koeficient dostupnosti Ka. Čím lepší dopravní obslužnost MHD, tím nižší Ka a tím méně povinných parkovacích míst. Výsledný počet povinných stání:
N0 – základní počet stání dle ČSN 73 6110 (závisí na druhu stavby a počtu bytů)
Ka – koeficient dostupnosti MHD pro danou parkovací oblast v Brně
Pro bydlení devcheck počítá se základem 1 vázané stání na byt a 0,25 návštěvnického stání na byt, obojí před uplatněním Ka. V parkovací oblasti 1 tedy na byt vychází 0,31 stání, v oblasti 15 celých 1,25. Přesné hodnoty závisí na aktuálním vydání OTP a rozhodnutí příslušného stavebního úřadu.
| Oblast | Ka | Popis lokality |
|---|---|---|
| Oblast 1 | 0,25 | Centrum, historické jádro – výborná obsluha tramvají a trolejbusy |
| Oblast 2 | 0,40 | Vnitřní město, tramvajové linky v docházkové vzdálenosti |
| Oblast 3 | 0,50 | Střední sídliště s dobrou obsluhou MHD (tramvaj nebo trolejbus) |
| Oblast 4–6 | 0,60–0,75 | Předměstí a sídliště s autobusovou obsluhou, omezená tramvajová dostupnost |
| Oblast 8–10 | 0,85–0,90 | Okrajové části města, převážně autobusová obsluha |
| Oblast 15, 21 | 1,00 | Vzdálené lokality, minimální nebo žádná obsluha MHD |
U brněnského projektu potřebujete čtyři údaje: typ plochy, strukturu zástavby, výškovou hladinu a parkovací oblast. Z prvních tří se skládá podlažní plocha, ze čtvrté počet stání.
-
1 devcheck mapaOtevřete devcheck mapu, přepněte na Brno a klikněte na parcelu. Panel ukáže:
- Typ plochy, strukturu zástavby a výškovou hladinu
- Nejvyšší počet podlaží odvozený z hladiny
- Změřenou zastavěnost okolí a z ní spočítanou HPP max.
- Parkovací oblast a koeficient Ka
- Rizika a omezení, veřejně prospěšné stavby, ochranná pásma
-
2 upmb.brno.cz a gis.brno.cz – úřední zdrojPortál vydaného územního plánu nese celý výrok včetně karet lokalit a karet zón. Mapová část je na geoportálu města:
- Na upmb.brno.cz najdete závaznou textovou část a všechny tři přílohy
- Na gis.brno.cz zapnete vrstvu územního plánu a kliknutím zjistíte typ plochy, strukturu i hladinu
- Ke každému typu plochy je tam list s přípustným a nepřípustným využitím
-
3 Odbor územního plánování a rozvoje MMBPro složitější případy, tedy parcely na hranici ploch, podmíněnou přípustnost nebo záměr na změnu plánu, se obraťte přímo na magistrát.
- Adresa: Kounicova 67, 601 67 Brno
- Součástí agendy je vydávání územně plánovacích informací (ÚPI)
-
1 Stanovuje územní plán Brna index podlažní plochy (IPP)?Ne. Zkratka IPP ani sousloví „index podlažních ploch“ se ve výroku vydaného ÚPmB nevyskytují ani jednou, a to na 614 stranách čtyř dokumentů. Koeficient zastavěnosti je v celém plánu jednou, adresně pro jednu plochu v lokalitě Trnitá. Čísla IPP, která kolují, pocházejí ze starých regulačních plánů nebo z odůvodnění konceptu z roku 2010. Odůvodnění vydaného plánu výslovně píše, že na staré regulační plány nenavazuje.
-
2 Jak se tedy v Brně počítá maximální podlažní plocha?Jako součin výměry, zastavěnosti a počtu podlaží. Počet podlaží plyne z výškové hladiny, kterou plán stanovuje závazně. Zastavěnost plán nestanovuje, takže se musí změřit z okolní zástavby. Devcheck má vlastní měření na 28 870 z 49 992 brněnských parcel. Kde měření není, dosadí medián pro danou strukturu a hladinu.
-
3 Co znamená výšková hladina 2? Dvě podlaží?Ne, a je to nejčastější omyl. Hladina je kód rozpětí v metrech, ne počet pater. Hladina 2 znamená regulovanou výšku 3 až 10 metrů, do čehož se vejdou tři podlaží. Kdo hladinu dosadí jako počet pater, podstřelí kapacitu na hladinách 3 až 6 zhruba o třetinu až polovinu.
-
4 Co dělat, když parcela leží ve dvou plochách?Každá část se počítá podle svých regulativů a výsledky se sčítají. Rozhodující je skutečný průnik geometrie parcely s plochou, ne to, kam padne její střed. Devcheck rozpad počítá automaticky a v panelu ho ukáže po částech.
-
5 Platí v Brně Metropolitní plán jako v Praze?Ne. Metropolitní plán je pražský dokument účinný od 1. 9. 2026. Brno má vlastní ÚPmB účinný od 31. 1. 2025. Oba plány jsou tedy nové, ale nesouvisí spolu a pracují s jinými regulativy: Praha s indexem podlažních ploch, Brno s výškovou hladinou a strukturou zástavby.
devcheck zobrazí typ plochy, strukturu zástavby, výškovou hladinu, parkovací oblast i spočítanou HPP max. po kliknutí na parcelu v mapě – žádné geoportály, žádné čekání, zdarma.