1. Krátká odpověď
Dělení pozemků je podle stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.) záměr, stejně jako stavba: „Záměrem se v tomto zákoně rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma“ (§ 4 odst. 1). Potřebuje proto povolení stavebního úřadu. Bez něj se nevydává jen tehdy, když dělení schválily pozemkové úpravy (§ 216 odst. 3).
Každý nový pozemek musí mít přístup z veřejně přístupné komunikace a musí jít účelně využít. Pokud chcete stavět, musí se na něj stavba vejít i se všemi odstupy. Nejčastěji dělení neztroskotá na výměře, ale na přístupu k zadní části pozemku.
2. Co zákon na dělení požaduje
-
1 Účelné využití„Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití.“ A stavební pozemek se „vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel“ (§ 140 odst. 1 a 2).
-
2 Stavba se nesmí rozdělit„Pozemky, jejichž součástí je stavba, nesmí být děleny tak, aby tím došlo k oddělení části stavby, kterou nelze samostatně užívat“ (§ 140 odst. 1). Totéž platí pro pozemky zatížené právem stavby.
-
3 Přístup ke každému pozemkuK žádosti se přikládá situace v měřítku katastrální mapy „s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě“ (§ 216 odst. 2). Povolení pak určuje „nové hranice pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku“ (§ 217 odst. 3 písm. b).
-
4 Souhlas všech vlastníkůPovolení se vydává jen na žádost vlastníků všech dotčených pozemků, nebo jednoho z nich se souhlasem ostatních (§ 216 odst. 1). Platí na dobu neurčitou (§ 217 odst. 4).
3. Čísla, která rozhodují o tvaru nových pozemků
Mimo územní plán dávají nejvíc konkrétních čísel požadavky na výstavbu (vyhláška č. 146/2024 Sb.):
| Požadavek | Hodnota | Kde |
|---|---|---|
| Odstup stavby od hranice pozemku | nejméně 2 m (s výjimkami, např. stavby do 2 m výšky nebo zástavba v místě obvyklá) | § 11 odst. 2 a 3 |
| Šířka nového veřejného prostranství s komunikací k rodinnému domu | nejméně 8 m, při jednosměrném provozu 6,5 m | § 9 odst. 1 |
| Totéž k bytovému domu | nejméně 12 m, při jednosměrném provozu 10,5 m | § 9 odst. 1 |
Pro hlubokou zahradu z toho plyne praktické pravidlo. Pokud se k zadnímu pozemku nedostanete přes vlastní pruh pozemku nebo přes služebnost, budete potřebovat novou ulici, a ta musí mít nejméně 8 m. Takový pás z obvyklé zahrady vezme velkou část výměry. Ještě jednu věc je potřeba zjistit sami: zda územní plán pro plochu nestanoví nejmenší výměru pozemku.
4. Příklad: zahrada 96 na Mokré Hoře v Brně
Parcela 96 v katastrálním území Mokrá Hora má podle katastru 2 052 m² a druh pozemku zahrada. Územní plán Brna ji řadí do plochy bydlení individuálního (BI), kde jsou přípustné jen rodinné domy a výška zástavby 3–7 m. Dvě stavební parcely po zhruba 1 000 m² by na první pohled vyšly.
Kóty v mapě ale ukazují tři věci, které dělení komplikují:
- Úzká fronta, hluboký pozemek. K ulici Tumaňanova má parcela jen 7,9 a 13,5 m, do hloubky 115 m. Rozdělit ji napříč znamená, že zadní pozemek potřebuje přístup přes ten přední – vlastním pruhem nebo služebností.
- Dům na vlastní parcele uprostřed. Stavba stojí na samostatné parcele 30/56, uzavřené uvnitř zahrady. Nová hranice ji nesmí přetnout a přístup k zadnímu pozemku musí vést kolem ní.
- Les na konci. Karta rizik ukazuje, že 702 m² (30 %) parcely leží v pásmu 30 m od okraje lesa. K dotčení pozemků do této vzdálenosti je potřeba závazné stanovisko orgánu státní správy lesů (§ 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Zadní pozemek tedy může mít na stavbu menší prostor, než napovídá jeho výměra.
Plán tu tedy dělení na dva pozemky pro rodinné domy nebrání. Jestli to půjde, rozhodne přístup k zadní části, umístění nové hranice kolem parcely 30/56 a podmínky orgánu ochrany lesa. To vše je potřeba vyřešit dřív, než necháte zpracovat geometrický plán.
5. Jak postupovat
- Zjistěte plochu v územním plánu a to, zda plán stanoví nejmenší výměru pozemku nebo stavební čáru.
- Změřte v mapě frontu k ulici a hloubku. U hlubokých pozemků navrhněte přístup k zadní části dřív než hranici.
- Ověřte stavby a břemena na listu vlastnictví. Stavba ani její část nesmí zůstat na dvou pozemcích.
- Podívejte se do karty rizik na ochranná pásma, les a zemědělský půdní fond.
- Nechte zpracovat situaci se zákresem dělení a přístupů a požádejte stavební úřad o povolení.
- Po povolení vyhotoví geodet geometrický plán a změna se zapíše do katastru.
Klikněte na parcelu: mapa okóti hrany a ukáže frontu k ulici, rekapitulace plochu územního plánu a karta rizik les, ochranná pásma a zemědělský půdní fond.
Právní základ: zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon – § 4 odst. 1, § 140 odst. 1 a 2, § 197 odst. 1 písm. b), § 216 odst. 1 až 3, § 217 odst. 3 a 4; vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu – § 9 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3; zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon – § 14 odst. 2. Znění převzato ze zakonyprolidi.cz/cs/2021-283, zakonyprolidi.cz/cs/2024-146 a zakonyprolidi.cz/cs/1995-289 19. 11. 2026. Parcela a plán: katastr nemovitostí ČÚZK a Územní plán města Brna v devchecku 19. 11. 2026.