Typ struktury v Metropolitním plánu: zahradní město, bloková a dalších 18

1. Kde se typ struktury v plánu bere

Metropolitní plán dělí Prahu na lokality. Typ struktury je podle výroku „jednou ze čtyř základních vlastností lokality, která spoluutváří její cílový charakter“ (čl. 40 odst. 1). Další tři vlastnosti jsou zastavitelnost, způsob využití a stabilita. Všechny čtyři se zapisují do kódu lokality, typ struktury jako číslo v kulaté závorce (čl. 40 odst. 3).

Část kódu	Příklad	Co znamená
zastavitelnost	Z	zastavitelná stavební lokalita (čl. 39); dál zN = zastavitelná nestavební, N = nezastavitelná
typ struktury	(06)	struktura zahradního města (čl. 46) – celý výčet níž
způsob využití	O	zastavitelná obytná (čl. 63); dál P produkční, R rekreační, K přírodní…
stabilita	[S]	stabilizovaná (čl. 69); dál [T] transformační, [R] rozvojová

Kód Z (06) O [S] tedy čtěte jako: zastavitelná lokalita se strukturou zahradního města, obytná, stabilizovaná. Jak se Metropolitní plán čte celý, popisujeme v přehledu Metropolitní plán Praha. Tady jde jen o strukturu.

Výkres Z02 Struktura Metropolitního plánu nad Vokovicemi: lokalita 327 Vokovice s kódem Z (06) O [S], sousední lokalita 965 Šárka N (19) K [S] a dvě šrafované transformační plochy s koeficienty — Vrstva **MPP** v devchecku (výkres Z02 Struktura) nad Vokovicemi. Lokalita **327 Vokovice** má kód **Z (06) O [S]** – zastavitelná, struktura zahradního města, obytná, stabilizovaná. Severně leží **965 Šárka N (19) K [S]** – nezastavitelná, krajina výrazných údolí. Šrafované jsou dvě transformační plochy s vlastním popisem **(04) 25 × 4,0** a **(04) 25 × 5,0**: navržená heterogenní struktura, Zz 25 % a Vz 4 nebo 5. Kliknutí otevře mapu.

2. Všech 20 typů struktury

Plán rozlišuje deset struktur pro zastavitelné stavební lokality, tři pro zastavitelné nestavební a sedm pro nezastavitelné (čl. 40 odst. 2). U každého typu uvádíme první větu jeho článku, tedy definici z výroku.

Kód	Typ struktury	Jak ji definuje výrok
(01)	rostlá	„především urbánní struktura historického jádra města složená z nepravidelných kompaktních bloků“ (čl. 41)
(02)	bloková	„urbánní struktura zpravidla pravidelných kompaktních bloků“ (čl. 42)
(03)	hybridní	„intenzivní urbánní struktura kompaktních a rozvolněných bloků, případně solitérů, vytvářející subcentra“ (čl. 43)
(04)	heterogenní	„urbánní struktura zpravidla kombinující více typů zástavby anebo různé vlastnosti jiných typů struktur, často s různorodým výškovým uspořádáním“ (čl. 44)
(05)	vesnická	„urbánní struktura zpravidla kombinující nízkopodlažní kompaktní zástavbu a zástavbu samostatných budov se zahradou“ (čl. 45)
(06)	zahradního města	„urbánní struktura zpravidla samostatných budov nebo řadových domů (typicky rodinných domů a vil, případně bytových domů) se zahradami významně se podílejícími na charakteru území“ (čl. 46)
(07)	modernistická	„urbánní struktura rozsáhlých stavebních bloků modernistické zástavby (včetně areálů veřejné vybavenosti) umístěné v parku ve volné zástavbě“ (čl. 47)
(08)	areálů produkce	„urbánní struktura flexibilní zástavby obvykle uzavřených areálů ve zpravidla rozsáhlých stavebních blocích“ (čl. 48)
(09)	areálů vybavenosti	„urbánní struktura flexibilní zástavby veřejně přístupných areálů“ (čl. 49)
(10)	lineární	„urbánní struktura utvářená zpravidla stavbami dopravní a technické infrastruktury“ (čl. 50)
(11)	parkový areál	nestavební struktura s výrazným podílem nelesní vegetace, v níž stojí i budovy související s účelem areálu (čl. 51)
(12)	parkové prostranství	nestavební struktura typická pro městské parky (čl. 52)
(13)	parkový les	nestavební struktura tvořená převážně plochami s lesní vegetací – lesopark (čl. 53)
(14)–(20)	krajiny	struktury otevřené krajiny: lesní krajina v rovině, leso-zemědělská, zemědělsko-rybniční, zemědělská krajina v rovině, krajina úzkých zaříznutých údolí v plošině, krajina výrazných údolí a krajina výrazných vrchů (čl. 54–60)

Zahradní město neznamená jen rodinné domy. Definice v čl. 46 výslovně počítá s tím, že jde „typicky“ o rodinné domy a vily, „případně“ o bytové domy. Co se na parcele smí postavit, určuje způsob využití lokality, ne struktura (viz kapitola 4).

3. Co struktura opravdu určuje: zásady prostorového uspořádání

Pro každý typ struktury stanoví plán zásady prostorového uspořádání (čl. 40 odst. 4). Jsou slovní: kde leží uliční a stavební čára, jak vypadají nezastavěné části bloků a jak se smí měnit výška. Rozdíl dobře ukazují dvě nejčastější městské struktury:

Zásada	(02) bloková – čl. 42 odst. 2	(06) zahradní město – čl. 46 odst. 2
uliční čára	zpravidla určena fasádami domů	určena zpravidla oplocením
stavební čára	totožná s uliční čárou, výjimečně ustupuje a vytváří předzahrádky; zpravidla uzavřená	zpravidla ustupuje od uliční čáry; s výjimkou řadových domů zpravidla otevřená
nezastavěná část bloku	typické vnitrobloky, často nezpevněné s vegetací	obvykle soukromé zahrady
výška	výškové uspořádání je ustálené a je možné pouze jeho doplňování s respektem ke kulturním hodnotám (čl. 9 odst. 7 a 8)

Pro developera to znamená tvar domu. V blokové struktuře se staví na uliční čáru a dům uzavírá blok. V zahradním městě dům od ulice ustupuje a stojí samostatně mezi zahradami. Budovy, které svou běžnou typologií zásadám neodpovídají, například veřejná vybavenost nebo technická a dopravní infrastruktura, se od nich podle čl. 40 odst. 4 mohou odchýlit.

4. Co struktura neurčuje

1 Žádná čísla

Články o strukturách (čl. 41–60) neobsahují žádný koeficient zastavění ani počet podlaží. Ze samotného „(06)“ nebo „(02)“ tedy HPP nespočítáte. Výšku určuje výšková regulace (čl. 97 a násl., viz výškové hladiny), množství podlažních ploch stabilita plochy (kapitola 5).
2 Co se smí postavit

Přípustné a nepřípustné využití váže plán na způsob využití lokality – písmeno za strukturou (čl. 61–67). V obytné lokalitě (O) je hlavním využitím „smíšené obytné město, které zahrnuje bydlení, veřejnou vybavenost, veškeré služby zahrnující pracovní příležitosti a jejich kombinaci“ (čl. 63). Stejná struktura tak může stát v obytné i produkční lokalitě.
3 Strukturu celé parcely

Typ struktury má každá lokalita, ale zásady platí „v lokalitě nebo ploše“ dané struktury. Transformační a rozvojové plochy uvnitř lokality mohou mít navrženou vlastní strukturu – výrok třeba počítá s „transformačními a rozvojovými plochami s navrženou heterogenní strukturou“ (čl. 44 odst. 4). Ve Vokovicích na obrázku nahoře leží dvě takové plochy v lokalitě zahradního města a v jejich popisu je (04) – heterogenní struktura. Typ struktury může ve výjimečných případech zpřesnit i ÚPčP, regulační plán nebo územní studie (čl. 40 odst. 6).

5. Příklad: stejná struktura, dvě úplně jiná čísla

Dvě parcely ve Vokovicích, obě v lokalitě 327 Vokovice Z (06) O [S]. Kdyby HPP plynulo ze struktury, vyšla by jim stejná míra využití. Nevyjde.

Vokovice 232/4, 1 944 m². Parcela leží v transformační ploše se stanovenými koeficienty Zz a Vz. Regulované množství podlažních ploch se počítá vzorcem HPPreg = Pzáměr × Zz × Vz (čl. 96 odst. 4), tady zhruba 1 944 m² × 25 % × 5 ≈ 2 424 m². Struktura zahradního města na tom čísle nic nemění.

Profil parcely Vokovice 232/4 z Metropolitního plánu v devchecku: lokalita 327 Vokovice Z (06) O [S], HPP podle plánu 2 424 m² regulované čl. 96, max. výška 6 NP, max. zastavění 1 066 m² — **Vokovice 232/4** (1 944 m²) leží v lokalitě se strukturou zahradního města, ale uvnitř transformační plochy. HPP **2 424 m²** je regulované podle čl. 96 – z koeficientů plochy, ne ze struktury. Kliknutí otevře parcelu na mapě.

Vokovice 237/4, 1 002 m². Parcela leží ve stabilizované ploše. Tam plán HPP nestanovuje: „ve stabilizovaných plochách se míra využití odvozuje od okolní zástavby“ (čl. 74 odst. 1). Panel proto místo čísla píše dle okolí a odhad počítá z okolní zástavby. Postup popisujeme v článku Stabilizované území v Praze.

Profil parcely Vokovice 237/4 z Metropolitního plánu v devchecku: lokalita 327 Vokovice Z (06) O [S], HPP podle plánu dle okolí, stabilizovaná plocha, číslo plán nestanovuje (čl. 74), max. výška 2 NP — **Vokovice 237/4** (1 002 m²): stejná lokalita, stejná struktura, ale stabilizovaná plocha. Plán tu číslo nestanovuje a míra využití se odvozuje od okolí (čl. 74). Kliknutí otevře parcelu na mapě.

6. Jediné místo, kde struktura mění číslo

V transformačních a rozvojových plochách se regulované HPP smí navýšit. Pro struktury (01) až (04) se koeficient Zz navýší o 5 procentních bodů, pro struktury (05) až (10) o 10 bodů (čl. 96 odst. 5). Platí to jen tehdy, když je záměr v souladu s prostorovými regulativy (čl. 73 odst. 4) a zároveň je splněna aspoň jedna podmínka:

a Dotvoření existující zástavby

Vyšší míra využití je „nezbytně nutná pro dotvoření urbanistické struktury existující zástavby, zejména v prolukách“, při dodržení uliční a stavební čáry, jednotné výšky, měřítka a převažující formy zástavby.
b Prověření podrobnější dokumentací

Navýšení prověří územní studie, regulační plán nebo ÚPčP a záměr je s jejich regulativy v souladu.

Navýšení je horní mez, ne nárok. Ve Vokovicích 232/4 by plus 10 bodů pro strukturu zahradního města dávalo víc, jenže plocha má v popisu (04), takže by šlo o plus 5 bodů – a jen při splnění podmínek. devcheck proto počítá HPP z výchozích koeficientů a navýšení nepřičítá. Více o výpočtu v článku Jak vypočítat HPP parcely.

7. Jak zjistit strukturu své parcely

1 Klikněte na parcelu v devchecku

V sekci Metropolitní plán je kód lokality (např. Z (06) O [S]), slovní popis struktury a citace cílového charakteru lokality. Když parcela leží ve dvou lokalitách, uvidíte obě s podílem plochy. Rekapitulace MPP nahoře shrne využití, strukturu a výšku do jednoho řádku.
2 Zapněte vrstvu MPP

Výchozí výkres je Z02 Struktura – uvidíte hranice lokalit, jejich kódy a šrafované transformační plochy s koeficienty.
3 Přečtěte si článek struktury ve výroku

Zásady prostorového uspořádání (čl. 41–60) rozhodnou o tvaru domu. Úplné znění výroku je na praha.eu/metropolitni-plan.

Jakou strukturu má vaše parcela?
Klikněte na parcelu v Praze: devcheck ukáže kód lokality, typ struktury a hlavně to, odkud se bere HPP – z koeficientů transformační plochy, nebo z okolí.

Otevřít mapu → Metropolitní plán → Pozemek pro rodinný dům →

Zdroj: Metropolitní plán (Územní plán hl. m. Prahy), příloha č. 1A opatření obecné povahy – textová část výroku, vydán 28. 5. 2026, účinný od 1. 9. 2026 – čl. 39, 40–60, 61–67, 69, 73, 74, 96. Citace jsou doslovné, výčty zkrácené. Stav k 2. 11. 2026.

Typ struktury v Metropolitním plánu – co říká o parcele