devcheck › Blog › Koeficient zastavění

Koeficient zastavění – definice, výpočet a hodnoty v českých městech

Koeficient zastavění určuje, kolik procent pozemku může zaujmout půdorys stavby. Přečtěte si, jak se liší od KPP, jak ho vypočítat a jak ho (ne)stanovují plány Brna, Plzně a Prahy.

Karta Rekapitulace MPP v devcheck: zastavěnost 25 % a výpočet HPP 4 528 m² × 25 % × 6,5 = 7 358 m² pro parcelu ve Vysočanech
Zastavěnost v praxi: Metropolitní plán dává parcele ve Vysočanech 25 % a devcheck z ní počítá HPP – 4 528 m² × 25 % × 6,5 podlaží = 7 358 m². Kliknutím otevřete ukázkovou parcelu v mapě.

Chcete to vidět na skutečném pozemku? Otevřít ukázkovou parcelu v mapě — parcela 2618/1 v k. ú. Kobylisy. Panel ukáže lokalitu a regulační celek Metropolitního plánu, HPP, výšku, PSP zónu a veřejně prospěšné stavby; pak stačí kliknout na vlastní pozemek.

Co je koeficient zastavění

Koeficient zastavění pozemku (KZP)
Poměr zastavěné plochy (půdorysu staveb) k ploše pozemku. Udává, jaký podíl pozemku může být pod střechou.
Zastavěná plochamax = plocha pozemku × KZP
Příklady: KZP 0,30 na pozemku 1 000 m² → nejvýš 300 m² půdorysu; KZP 0,50 → 500 m²; KZP 0,65 → 650 m².

Koeficient neříká nic o výšce ani o celkové podlažní ploše – to regulují jiné ukazatele (KPP, IPP, výška, počet podlaží). Jestli a jak ho konkrétní územní plán stanovuje, se mezi městy liší.
Pozor na zkratku KZ: v pražském územním plánu z roku 1999 znamenala KZ koeficient zeleně – tedy minimální podíl zeleně, pravý opak zastavěnosti. Zastavěnost proto v tomto článku zkracujeme KZP.

Zastavěnost, KPP a zeleň – přehledná tabulka

UkazatelCo vyjadřujeKde ho najdete
Koeficient zastavění pozemku (KZP)Max. podíl půdorysu staveb na ploše pozemkuřada menších obcí
Koeficient podlažních ploch (KPP, KPPp)Max. poměr hrubé podlažní plochy všech podlaží k ploše pozemkuPraha – jen ÚP 1999 (platil do 31. 8. 2026); Metropolitní plán KPP nemá
Koeficient zeleně (KZ)Min. podíl započitatelné zeleněPraha (ÚP 1999)
Min. podíl zeleně na rostlém terénuKolik plochy musí zůstat zelené, podle typu plochyBrno (ÚPmB)
Index zastavaných plôch (IZP)Slovenský ukazatel zastavěnostiBratislava
Udział powierzchni zabudowyPolský ukazatel zastavěnostiPolsko (MPZP, plan ogólny)

Jak se zastavěnost počítá – příklady

Příklad 1 – rodinný dům

Pozemek: 800 m²
KZP: 0,40 (příklad)
Max. zastavěná plocha: 800 × 0,40 = 320 m²
Nezastavěno: 480 m²
Při 2 podlažích → HPP nejvýš 640 m²

Příklad 2 – bytový dům

Pozemek: 1 500 m²
KZP: 0,50 (příklad)
Max. zastavěná plocha: 1 500 × 0,50 = 750 m²
Nezastavěno: 750 m²
Při 4 podlažích → HPP nejvýš 3 000 m²

Tip: zastavěnost určuje maximální půdorys, výslednou kapacitu ale omezují i výška a minimum zeleně. Nízká zastavěnost při vysokém KPP znamená vyšší a štíhlejší dům.

Brno – plán zastavěnost nestanovuje

Územní plán města Brna (účinný od 31. 1. 2025) koeficient zastavění ani index podlažních ploch obecně nestanovuje – koeficient zastavění se ve výroku objevuje jen adresně u jedné plochy. Závazně určuje výškovou hladinu a minimální podíl zeleně na rostlém terénu podle typu plochy: např. BU a SU 9 %, OK 10 %, BI a RU 40 %, RI a RX 80 %. Nejvyšší možná zastavěnost tedy vychází nepřímo (u BU 91 %). devcheck proto v Brně zastavěnost měří na okolní zástavbě a HPP počítá z ní a z výškové hladiny.

Plzeň

Územní plán Plzně (úplné znění po Změně č. 4, účinné od 1. 1. 2026) koeficient zastavění ani index podlažních ploch nestanovuje. Prostorové uspořádání řídí urbanistická struktura (bloková, zahradní, sídlištní, areálová, heterogenní – kap. 6.3.3) a výška: nová zástavba má navázat na převládající výškovou hladinu okolí (kap. 6.3.2). Zahradní struktura je nízkopodlažní, tedy nejvýš 3 nadzemní podlaží bez podkroví. devcheck proto v Plzni, stejně jako v Brně, měří zastavěnost na okolní zástavbě. Pro orientaci typické hodnoty ve stabilizovaných plochách:

StrukturaZastavěnost okolí (medián)Převládající podlažnost
1a bloková uzavřená74 %4 NP
1b bloková otevřená52 %3–4 NP
1c bloková volná44 %3–4 NP
2a zahradní vesnická17 %do 3 NP (plán)
2b zahradní individuální13 %do 3 NP (plán)
2c zahradní vilová24 %do 3 NP (plán)
3 sídlištní52 %3–4 NP
4 areálová27 %2 NP
5 heterogenní28 %2 NP

Změřeno devcheck 5. 10. 2026 na 22 591 parcelách stabilizovaných ploch (budovy a parcely ČÚZK, okruh 100 m; zastavěnost = půdorysy budov ÷ výměra stavebních pozemků). Nejde o regulativ – je to obvyklý stav, ze kterého plán vychází. Konkrétní lokalitu může upřesnit Příloha 1 územního plánu na ukr.plzen.eu.

Praha – dřív KPP, dnes Metropolitní plán

Územní plán z roku 1999 (platil do 31. 8. 2026) zastavěnost jako samostatný koeficient nestanovoval. Míru využití určoval KPP (a KPPp) podle písmene A–K a KZ – minimální koeficient zeleně, který půdorys omezoval nepřímo; nejméně 50 % zeleně muselo být na rostlém terénu. Metropolitní plán platí od 1. 9. 2026 a KPP ani koeficient zeleně nemá. V transformačních a rozvojových plochách stanovuje koeficient maximálního zastavění budovami (čl. 95) a regulované množství HPP (čl. 96). Ve stabilizovaných plochách se míra využití odvozuje od okolní zástavby (čl. 74). Podrobně v průvodci Co je KPP.

Co koeficient zastavění sám o sobě neřeší

Koeficient zastavění je jeden z mnoha regulativů. Při hodnocení stavebního potenciálu pozemku sledujte také:

Časté dotazy o koeficientu zastavění

Co je koeficient zastavění a jak se liší od KPP?
Koeficient zastavění pozemku (KZP) vyjadřuje max. podíl zastavěné plochy (půdorysu) vůči ploše pozemku. KPP naproti tomu vyjadřuje poměr hrubé podlažní plochy (HPP) všech podlaží k ploše pozemku. Zastavěnost omezuje „stopu“ budovy, KPP celkový objem. Pozor: v pražském ÚP 1999 znamenala zkratka KZ koeficient zeleně.
Jak vypočítat koeficient zastavění?
Maximální zastavěná plocha = plocha pozemku × KZP. Příklad: pozemek 1 000 m², KZP 0,40 → maximální zastavěná plocha = 400 m². Zbývajících 600 m² musí zůstat nezastavěno. Konkrétní hodnotu KZ najdete v ÚP příslušného města nebo v devcheck mapě.
Jaké jsou typické hodnoty koeficientu zastavění v Brně?
Žádné – Územní plán města Brna koeficient zastavění obecně nestanovuje. Určuje výškovou hladinu a minimální podíl zeleně na rostlém terénu podle typu plochy (např. BU a SU 9 %, BI 40 %). devcheck proto zastavěnost v Brně měří na okolní zástavbě.
Kde najdu koeficient zastavění pro konkrétní pozemek?
V mapě devcheck po kliknutí na pozemek – tam, kde ji plán stanovuje, nebo kde ji aplikace měří z okolí (Brno). Závazné znění je v textové části územního plánu příslušného města nebo ve výpisu z něj.
Stanovuje Praha koeficient zastavění?
Pražský územní plán z roku 1999 (platil do 31. 8. 2026) zastavěnost nestanovoval vůbec: míru využití dával KPP podle písmene A–K a půdorys omezoval nepřímo koeficient zeleně (KZ). Metropolitní plán, platný od 1. 9. 2026, stanovuje v transformačních a rozvojových plochách koeficient maximálního zastavění budovami. Ve stabilizovaných plochách se míra využití odvozuje od okolní zástavby.
Jaký koeficient zastavění platí pro váš pozemek?
devcheck zobrazí pro parcely v Praze lokalitu a regulační celek Metropolitního plánu, HPP a výšku, v Brně a Plzni plochu územního plánu a výšková omezení – na jedno kliknutí, bez nutnosti listovat územním plánem.
Zjistit koeficient zastavění → Co je KPP → Pojmy a definice → Kalkulačka koeficientu zastavění →

Hodnoty koeficientů zastavění jsou informativní a vycházejí z platných územních plánů v době aktualizace. Před rozhodnutím o investici nebo podáním žádosti o stavební povolení vždy ověřte platné regulativy v aktuálním znění ÚP příslušného města. devcheck nenese odpovědnost za rozhodnutí učiněná výlučně na základě dat prezentovaných na tomto webu.

Čtěte dál: Jak zjistit zastavitelnost pozemku → Metropolitní plán Prahy →