Chcete to vidět na skutečném pozemku? Otevřít ukázkovou parcelu v mapě — parcela 2618/1 v k. ú. Kobylisy. Panel ukáže lokalitu a regulační celek Metropolitního plánu, HPP, výšku, PSP zónu a veřejně prospěšné stavby; pak stačí kliknout na vlastní pozemek.
Co je koeficient zastavění
- Koeficient zastavění pozemku (KZP)
-
Poměr zastavěné plochy (půdorysu staveb) k ploše pozemku. Udává, jaký podíl pozemku může být pod střechou.
Zastavěná plochamax = plocha pozemku × KZPPříklady: KZP 0,30 na pozemku 1 000 m² → nejvýš 300 m² půdorysu; KZP 0,50 → 500 m²; KZP 0,65 → 650 m².
Koeficient neříká nic o výšce ani o celkové podlažní ploše – to regulují jiné ukazatele (KPP, IPP, výška, počet podlaží). Jestli a jak ho konkrétní územní plán stanovuje, se mezi městy liší.
Zastavěnost, KPP a zeleň – přehledná tabulka
| Ukazatel | Co vyjadřuje | Kde ho najdete |
|---|---|---|
| Koeficient zastavění pozemku (KZP) | Max. podíl půdorysu staveb na ploše pozemku | řada menších obcí |
| Koeficient podlažních ploch (KPP, KPPp) | Max. poměr hrubé podlažní plochy všech podlaží k ploše pozemku | Praha – jen ÚP 1999 (platil do 31. 8. 2026); Metropolitní plán KPP nemá |
| Koeficient zeleně (KZ) | Min. podíl započitatelné zeleně | Praha (ÚP 1999) |
| Min. podíl zeleně na rostlém terénu | Kolik plochy musí zůstat zelené, podle typu plochy | Brno (ÚPmB) |
| Index zastavaných plôch (IZP) | Slovenský ukazatel zastavěnosti | Bratislava |
| Udział powierzchni zabudowy | Polský ukazatel zastavěnosti | Polsko (MPZP, plan ogólny) |
Jak se zastavěnost počítá – příklady
Příklad 1 – rodinný dům
Pozemek: 800 m²
KZP: 0,40 (příklad)
Max. zastavěná plocha: 800 × 0,40 = 320 m²
Nezastavěno: 480 m²
Při 2 podlažích → HPP nejvýš 640 m²
Příklad 2 – bytový dům
Pozemek: 1 500 m²
KZP: 0,50 (příklad)
Max. zastavěná plocha: 1 500 × 0,50 = 750 m²
Nezastavěno: 750 m²
Při 4 podlažích → HPP nejvýš 3 000 m²
Brno – plán zastavěnost nestanovuje
Územní plán města Brna (účinný od 31. 1. 2025) koeficient zastavění ani index podlažních ploch obecně nestanovuje – koeficient zastavění se ve výroku objevuje jen adresně u jedné plochy. Závazně určuje výškovou hladinu a minimální podíl zeleně na rostlém terénu podle typu plochy: např. BU a SU 9 %, OK 10 %, BI a RU 40 %, RI a RX 80 %. Nejvyšší možná zastavěnost tedy vychází nepřímo (u BU 91 %). devcheck proto v Brně zastavěnost měří na okolní zástavbě a HPP počítá z ní a z výškové hladiny.
Plzeň
Územní plán Plzně (úplné znění po Změně č. 4, účinné od 1. 1. 2026) koeficient zastavění ani index podlažních ploch nestanovuje. Prostorové uspořádání řídí urbanistická struktura (bloková, zahradní, sídlištní, areálová, heterogenní – kap. 6.3.3) a výška: nová zástavba má navázat na převládající výškovou hladinu okolí (kap. 6.3.2). Zahradní struktura je nízkopodlažní, tedy nejvýš 3 nadzemní podlaží bez podkroví. devcheck proto v Plzni, stejně jako v Brně, měří zastavěnost na okolní zástavbě. Pro orientaci typické hodnoty ve stabilizovaných plochách:
| Struktura | Zastavěnost okolí (medián) | Převládající podlažnost |
|---|---|---|
| 1a bloková uzavřená | 74 % | 4 NP |
| 1b bloková otevřená | 52 % | 3–4 NP |
| 1c bloková volná | 44 % | 3–4 NP |
| 2a zahradní vesnická | 17 % | do 3 NP (plán) |
| 2b zahradní individuální | 13 % | do 3 NP (plán) |
| 2c zahradní vilová | 24 % | do 3 NP (plán) |
| 3 sídlištní | 52 % | 3–4 NP |
| 4 areálová | 27 % | 2 NP |
| 5 heterogenní | 28 % | 2 NP |
Změřeno devcheck 5. 10. 2026 na 22 591 parcelách stabilizovaných ploch (budovy a parcely ČÚZK, okruh 100 m; zastavěnost = půdorysy budov ÷ výměra stavebních pozemků). Nejde o regulativ – je to obvyklý stav, ze kterého plán vychází. Konkrétní lokalitu může upřesnit Příloha 1 územního plánu na ukr.plzen.eu.
Praha – dřív KPP, dnes Metropolitní plán
Územní plán z roku 1999 (platil do 31. 8. 2026) zastavěnost jako samostatný koeficient nestanovoval. Míru využití určoval KPP (a KPPp) podle písmene A–K a KZ – minimální koeficient zeleně, který půdorys omezoval nepřímo; nejméně 50 % zeleně muselo být na rostlém terénu. Metropolitní plán platí od 1. 9. 2026 a KPP ani koeficient zeleně nemá. V transformačních a rozvojových plochách stanovuje koeficient maximálního zastavění budovami (čl. 95) a regulované množství HPP (čl. 96). Ve stabilizovaných plochách se míra využití odvozuje od okolní zástavby (čl. 74). Podrobně v průvodci Co je KPP.
Co koeficient zastavění sám o sobě neřeší
Koeficient zastavění je jeden z mnoha regulativů. Při hodnocení stavebního potenciálu pozemku sledujte také:
-
1 Míra využití – celková podlažní plochaNízký KZ při vysokém IPP znamená, že územní plán preferuje vyšší, štíhlejší zástavbu. Pozemek s KZ 0,30 a IPP 1,50 může nést budovu s 5 podlažími na půdorysu 300 m² – celkovou HPP 1 500 m². Bez znalosti míry využití – koeficientu (KPP, IPP), nebo jako v Praze podle Metropolitního plánu zastavěnosti a podlažnosti regulačního celku – nelze posoudit celkový objem zástavby.
-
2 Výšková omezení a kontext zástavbyVýška budovy je v českých ÚP regulována buď přímo (max. výška v metrech nebo počet podlaží), nebo prostřednictvím kontextuálních regulativů (zástavba nesmí překročit výšku okolních budov o více než X %). Výšková regulace Metropolitního plánu a PSP v Praze nebo výšková hladina ÚP Brna mohou výrazně omezit dosažitelnou HPP.
-
3 Koeficient zeleně – minimální nezpevněná plochaKoeficient zeleně (nebo minimální procento biologicky aktivní plochy) stanoví, kolik procent pozemku musí zůstat jako nezpevněná plocha se zelení. Pokud koeficient zeleně požaduje 40 % pozemku jako zeleň, zbývá max. 60 % na zastavění a zpevněné plochy – bez ohledu na hodnotu KZ.
-
4 VPS a jiná překryvná omezeníPokud část pozemku leží ve vymezené ploše veřejně prospěšné stavby (VPS), tato část není pro výpočet zastavěné plochy dostupná. Podobně ochranná pásma sítí nebo záplavové území mohou fakticky snížit využitelnou plochu pozemku. Podrobněji v průvodci VPS a pozemek.
Časté dotazy o koeficientu zastavění
- Co je koeficient zastavění a jak se liší od KPP?
- Koeficient zastavění pozemku (KZP) vyjadřuje max. podíl zastavěné plochy (půdorysu) vůči ploše pozemku. KPP naproti tomu vyjadřuje poměr hrubé podlažní plochy (HPP) všech podlaží k ploše pozemku. Zastavěnost omezuje „stopu“ budovy, KPP celkový objem. Pozor: v pražském ÚP 1999 znamenala zkratka KZ koeficient zeleně.
- Jak vypočítat koeficient zastavění?
- Maximální zastavěná plocha = plocha pozemku × KZP. Příklad: pozemek 1 000 m², KZP 0,40 → maximální zastavěná plocha = 400 m². Zbývajících 600 m² musí zůstat nezastavěno. Konkrétní hodnotu KZ najdete v ÚP příslušného města nebo v devcheck mapě.
- Jaké jsou typické hodnoty koeficientu zastavění v Brně?
- Žádné – Územní plán města Brna koeficient zastavění obecně nestanovuje. Určuje výškovou hladinu a minimální podíl zeleně na rostlém terénu podle typu plochy (např. BU a SU 9 %, BI 40 %). devcheck proto zastavěnost v Brně měří na okolní zástavbě.
- Kde najdu koeficient zastavění pro konkrétní pozemek?
- V mapě devcheck po kliknutí na pozemek – tam, kde ji plán stanovuje, nebo kde ji aplikace měří z okolí (Brno). Závazné znění je v textové části územního plánu příslušného města nebo ve výpisu z něj.
- Stanovuje Praha koeficient zastavění?
- Pražský územní plán z roku 1999 (platil do 31. 8. 2026) zastavěnost nestanovoval vůbec: míru využití dával KPP podle písmene A–K a půdorys omezoval nepřímo koeficient zeleně (KZ). Metropolitní plán, platný od 1. 9. 2026, stanovuje v transformačních a rozvojových plochách koeficient maximálního zastavění budovami. Ve stabilizovaných plochách se míra využití odvozuje od okolní zástavby.
devcheck zobrazí pro parcely v Praze lokalitu a regulační celek Metropolitního plánu, HPP a výšku, v Brně a Plzni plochu územního plánu a výšková omezení – na jedno kliknutí, bez nutnosti listovat územním plánem.
Hodnoty koeficientů zastavění jsou informativní a vycházejí z platných územních plánů v době aktualizace. Před rozhodnutím o investici nebo podáním žádosti o stavební povolení vždy ověřte platné regulativy v aktuálním znění ÚP příslušného města. devcheck nenese odpovědnost za rozhodnutí učiněná výlučně na základě dat prezentovaných na tomto webu.